SPRING!?

Venku sice začali cvrlikat ptáci, ovšem na jaro to zatím ještě nevypadá. Celý víkend prší a nedalo se nic dělat. Dobře, tak ještě pár dní bude oficiálně zima, ale koneckonců už jsem opravdu ráda, že se to jaro blíží. Teda snad. Zimu absolutně nesnáším a už se neskutečně moc těším na to teplo. Až bude člověk moci vylézt ven na sluníčko, všude to bude kvést - teda nic dobrého pro alergiky, že jo, ale jako takhle na oko je to hezký pro všechny!

Potřebovala bych si zajet do Ikei na jednu skříňku, abych si ji mohla dát do pokoje na moje obrovské haldy oblečení, a protože mám věci na věšáku, který už praská ve švech a vypadá to, že je tu obrovský bordel v pokoji, tak je to opravdu nutné, abych si ji pořídila. Ale není, zas až takový - jako ten bordel! :-D Až ji koupím, tak snad bude víc prostoru a nebude to tu vypadat tak přeplněně. Měla jsem tam jet už tento víkend, ale bohužel jsem byla KO a ne tak úplně zdravá, tak tam zajedem třeba příští, nebo ten další víkend. Uvídíme. Každopádně nejhorší nebude poskládat tu skříňku, ale naskládat do ní to oblečení! :-D A kam s tím věšákem, který tu mám, to taky ještě nevím. Asi ho rozložím a šoupnu někam vedle do místnosti, aby zbytečně nezavazel. Však on se třeba jednou bude náramně hodit! :-)

Zítra jdu po práci na doplnění řas k mojí spolužačce, se kterýma jsem opravdu moc spokojená, tak pokud by jste chtěli vidět její práci tak klikněte TADY. Člověk ráno vstane a nemusí tak dlouho trčet před zrcadlem, takže si můžu i přispat, což je super, protože to ušetří hodně času.. Než jsem si dala makeup a řasenku a kdesi cosi, teď jsem za 5 minut nachystaná a připravená jít do práce! :-) Takže doporučuju.

No a ještě k fotkám. Na nich mám šatičky ze stránky FASHION ESHOP, a i když nejdou vidět, tak vám TADY dám na ně odkaz, aby jste si je mohli prohlídnout v celé své kráse. Mají je ve dvou barvách a já jelikož miluju modrou, jsem si vybrala samozřejmě modré. Ale mám zálusk i na ty růžové! :-D No a na jaro a léto jsou úplně jak dělané, protože jejich lehoučký materiál je k moři úplně ideální! :-) Dodání rychlé, hezky zabalené. Takže za mě taky palec nahoru.

Ležím tady u počítače a ani jsem si nevšimla kolik už je hodin! Skoro devět večer, takže já valím do koupelny se osprchovat, umýt vlasy a spát. Teda pokud se mi to podaří, ale z neděle na pondělí, když mám ranní, tak to se mi většinou zadaří usnout až tak kolem nebo těsně po půlnoci. A do práce vstávám asi kolem třičtvrtě na pět! :-D


#CATTALK

Po nějaké době zase přidám článek co snad bude mít hlavu a patu. Pomalu ale jistě pracuji na mém ebooku, fotím jednu fotku za druhou a snažím se naráz věnovat několika věcem. Práci prolínám s mými volnočasovými aktivitami - cvičení, kočka, čtení, spánek, atd... Ale už mi nezbývá moc energie na všechno ostatní. Proto ten ebook trvá. Bude to boj na dlouhou trať.

Fotím recepty a sepisuju je, porovnávám různé druhy "ZDRAVÝCH DOBROT" a pevně věřím v to, že se Vám to bude líbit. Teda doufám v to.
Rozepisuju se tam o tom, jak jsem se vůbec dostala ke zdravé výživě a k bezlepkové dietě a přála bych si, abych alespoň jednomu člověku pomohla a otevřela oči v tom, co dělá a jak se o své tělo a mysl stará. Ono se mi to kecá, že jo, ale činy jsou daleko težší.

Jsem hrozně náladová. Nálada se mi mění z minuty na minutu. Nejdřív se směju - hahaha, hehehe, hihihi a naráz přijde osoba, nebo se o ní někdo jenom zmíní a otočím o 180° a hned mám po náladě a už se nebavím, jsem znuděná, protivná a někdy i sama sobě odporná, ale uvědomuji si to, jenom ty emoce nemůžu ovládnout.

Proč se naštvu kdykoliv v podstatě z ničeho nic, když mi k tomu dá někdo nějaký podnět? Proč jsem nejraději sama a nerada se obklopuji novými lidmi? Proč mám strach z toho, že mě ostatní lidi nepřijmou mezi sebe? a tady se vracím k té předchozí otázce, proč se nerada obklopuji novými lidmi.. no protože mám hrůzu z toho, že řeknu něco, co se v té dané situaci nebude hodit, mám svůj vlastní humor a né všichni mu rozumí.

Miluju ironii a sarkasmus. Proto píšu, že mám svůj vlastní humor, který moc lidí nechápe. Možná proto chci, aby se lidé dozvěděli jaké to je, když člověk jako já nikam nezapadá a lidi ho neberou a budou si o něm vždycky říkat: " jo to je ta divná holka, co s nikým nemluví" a raději si dá sluchátka a má klid, než aby řekla nějakou hovadinu, kterou si bude v hlavě pořád dokolečka omýlat a bude jí to šrotovat do té doby, než plácne zase nějakou blbost.

A na druhé straně se projeví někde mé extrovertní já, které je drzé, přechytralé, ukecané, hlučné a "nejlepší" na celém světě. Řekne vám co si o vás myslí a řekne to narovinu. A myslí si o sobě, že je nejvíc top, ale jakmile se objeví někdo hezčí, lepší, úžasnější, tak se zase stáhne a uzavře se někde hluboko ve mě. A jsem zase tam kde jsem byla na začátku. Uťáplá, nemluvná tichá myš.

Chci některé věci říct jak je cítím, ale na video a na youtube opravdu jít nechci, protože nemám obličej na to, abych se ukazovala na videu, ale zároveň si myslím, že mám co říct a že by vás to mohlo zajímat, bez toho, aniž by jste museli číst tyhle zdlouhavé články.

Ale ještě si to třeba rozmyslím, možná zůstanu u blogování a na vše ostatní se vyprdnu.. kdo ví :-) Říkám, měním názory každou chvíli.