HELLO OCTOBER

Tak a je to tady. Dnes je oficiálně prvního října, podzim je v plném proudu a i když je ještě čas, tak se nám tady pomalinku blíží prosinec. Co pomalinku! rychlostí blesku. Skoro celý rok už je za námi. Ne že bych prosinec neměla ráda, to bezpochyby mám, ale nejraději mám podzim. Všechno tak nádherně hraje barvama. Ach. V prosinci je zima, chladné dny i noci, ale hlavně jsou ty dny hrozně krátké. 

Ale vrátím se teď k podzimu. Když jste introvert, stejně tak jako já, tak milujete svůj klid, pohodu a nejraději trávíte čas sami. A toto období je k tomu jako stvořené. Podzim. Otevřete knížku. Zabalíte se do deky, uvaříte si horké kakao, nebo čaj, pustíte si oblíbenou hudbu a odpočíváte. 

Dny už sice nejsou tak dlouhé, ale přesto je toto období to nejkrásnější na podvečerní procházky do přírody, focení, čtení, nebo koukání se na filmy a mohla bych pokračovat dál a dál. Tip na film? Určitě se mrkněte na nový snímek Beaty and the Beast, nebo Husí kůže. I knížky se stejnojmenným názvem Husí kůže od autora Roberta Lawrence Stine jsou skvělé na říjnové večery, pokud se chcete trošičku bát. Ideální na tento měsíc! ;-)

Když jsem byla malá, trávili jsme jako děti venku spoustu času, a to nejenom v létě, ale i na podzim. Chodili jsme pouštět draky. Shazovat kaštany ze stromů. Lítali jsme po venku až do západu slunce. Teď jsme kolikrát zdechlí vůbec vyjít ven a většinu času sedíme v zaprděném kamrlíku u počítače. Ale teď už si každý žijeme svůj život a není ani tolik času jako v dětství. A když chodíte pravidelně do práce tak jste o víkendu rádi, že nic nemusíte dělat a můžete se jenom tak válet. A jelikož je pro mě posledních pár měsíců opravdu náročných, tak je fajn si vyrazit ven na čerstvý vzduch a trošku si pročistit hlavu od toho stereotypního stylu života. A právě toto období je na to nejlepší. Nejlepší na promyšlení si všech vašich cílů, kterých by jste chtěli dosáhnout, nejlepší na rozvíjení svých dovedností a svého nadání. Protože říjen a podzim jako takový je na to přímo dělaný.

Říjen. Minulý rok. Přesně čtrnáctého. Nemůžu uvěřit, že už to bude rok, co jsem si domů přivezla mojeho nejmilovanějšího chlupáče, který mi dělá společnost. Už téměř rok. Proboha! Neskutečně rychle to uteklo. Takové malé koťátko to bylo. A teď? Teď z ní vyrostla krásná, mladá slečna. No, ani ne slečna, spíš slečinka. Mňau. Všechny Vás zdraví!

Toť vše. Článek opět nemá hlavu ani patu. Jak jinak. Zase o ničem. A o všem. Že já se vůbec snažím, když z toho vždycky vyjde nějaká blbost a slátanina! :-( :-D

Mějte se krásně a užijte si zbytek neděle.