PROČ SI PAMATUJU SVOJE SNY?!

Otázka jasná, odpověď nejasná. Tedy alespoň pro mne. Přemýšlela jsem nad tím už delší dobu, protože se hodně často probudím a pamatuji si veškeré detaily věcí, co se mi zdály, o čem jsem snila a co se mi honí v hlavě. Protože někteří to tak nemají. Za a) nemají sny, nebo za b) nepamatují si, že by se jim něco zdálo.
Skoro denně se probouzím s tím, že se mi o někom zdálo, což většinou znamená, že Vám ta daná osoba chybí. Ale u některých vlastně netuším, proč se mi o nich zdává. Znáte takový ten pocit, když se vám v hlavě splete několik věcí dohromady a nakonec místo něčeho pěkného se probudíte s hrůzou v očích, v zajetí nějaké stvůry a z rozmazanýma vzpomínkama na ten běs se snažíte usnout a nepřemýšlet nad tím? Marně?!
Prakticky každý den si pamatuju vše co se mi zdálo, i když některé věci bych nejradši vymazala z povrchu zemského. Jsem přesvědčená o tom, že sny mají něco do sebe. Promlouvají k nám a je jen na nás, jak je pochopíme a jak s nimi naložíme.
Kolikrát to co se mi zdálo, byly zajímavé příběhy, podle kterých by se dala napsat i kniha. Pamatuji si je a doteď nechápu, kolik detailů mi uktvělo v hlavě.

To ale pořád není odpověď na mou otázku. Proč si pamatuju svoje sny?! Budu nad tím přemýšlet a až na něco smysluplného přijdu, dám vědět! :-)