HEAD UP

Znáte takový ty chvíle, když se Vám už dál nechce žít? Jeden trapas za druhým, nikdo okolo Vás nemá rád, kamarádi z Vás mají jenom prd**?! Víc jak 4 roky jsem nepila a teď jsem s tím začala jenom proto, abych zapadla a stejně nezapadám. Se** na to, pokud mě lidi budou soudit podle toho, co, kdo s kým pije, atd.. tak si nezaslouží být v mé přítomnosti. Pro člověka, co je odjakživa samotář, je těžké jít do společnosti a bavit se s úplně cizíma lidma. Já mám problém bavit se úplně s kýmkoliv. Dělat cokoliv co by mě i bavilo. Pro mě je to absolutní trapárna, ale vůbec netuším proč. Já bych se tak ráda chtěla bavit a seznamovat se. Něco mě ale brzdí. Strach. Možná. Člověk se cítí mizerně už bez toho, aby ho někdo ponižoval, zesměšňoval a stejně dojede na to, že někdo jde a rýpne si. Proto bude zase lepší se uzavřít do sebe, vykašlat se na všechny ty idioty a jít si svojí vlastní cestou. Mám sny, plány, cíle. Chci cestovat, poznávat nové kraje. A mít okolo sebe lidi, kterým budu věřit a vím, že mě nezklamou. A ne že se v mojí přítomnosti budou chovat úplně jinak než před kamarády.
Hlavu vzůru, takovéto lidi ve smém životě nepotřebuju.

Potřebovala jsem se jenom vypsat.
Nic víc.
Krásnou sobotu.



No comments:

Post a Comment

a img { border: 0px; opacity: .60; filter: alpha(opacity=100); -o-transition: opacity 1.5s linear; -webkit-transition: opacity 1.5s linear; -moz-transition: opacity 1.5s linear;} a:hover img { opacity: 1; filter: alpha(opacity=80); -o-transition: opacity .1s linear; -webkit-transition: opacity .1s linear; -moz-transition: opacity 1.5s linear;}